Mňauká to a pořád mňauká

Před nedávnem se nám narodila tři malá roztomilá koťátka. Dnes už jim jsou 3. týdny. Začínají vidět, prozkoumávat okolí a taky mají pořád hlad. Když se o ně nestará maminka, nastoupí na řadu jejich adoptivní otec (je to pes). Abych to uvedla na pravou míru, není to jejich skutečný otec. Ale když tu kočka není leží u nich a čistí je. Ale někdy mu jebne a chce si s nimi hrát, což povětšinou nedopadá dobře. Nikdy jim fyzicky neublížil ale jednou vzal jedno malý kotě do pusy a potahal ho po domě. Od té doby je to kotě prostě praštěný. V jednom kuse si kouše nožičky a až podivně se chová jako lidské mládě. Ostatně všechny 3 se chovají divně :D. Ta malinká mi příjde jako malý Satan (tak se i jmenuje), divně kouká a pořád se jen pere a když si ji nikdo nevšímá tak začne vřískat. Ten nejstarší se jmenuje Pan Buřtík (je to holka), je taková kulaťoučká a pere se o "jídlo" až brutálně. Je to prostě kus ženský odvážný. Prostřední se jmenuje Míša a je z nich jediný chlap a jako jediný se od nich liší vzhledem. Obě holčičky jsou dejme tomu místem mourovaté ale převážně bílé s kapkou rezavé. Míša jediný je jen černo-bílý. Doufám, že se Vám budou líbit, oni jsou prostě sladkýýýýý.