Sežerou nás kytky!|Den Trifidů

Autor: John Wyndham

překladatel: Jaroslav Kořán

nakladatelství: BB Art

žánr: sci-fi

počet stran: 267

Anotace: Ten zážitek si málokdo na světě chtěl nechat ujít. Tajemné zelené záblesky, snad až odkudsi z hlubin vesmíru šlehají oblohou. Tento neznámý roj meteoritů způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi? Nastal den trifidů. Bude zároveň posledním dnem člověka? 

Den trifidů započal tehdy, když se zárodky geneticky modifikovaných rostlin dostali do ovzduší a rozšířili se po celé planetě. Jsou schopny zmrzačit či zabít člověka svým jedovatým žahadlem. Trifidi poskytují vysoce kvalitní olej a původně byli k tomuto účelu i vyšlechtěni. Jsou schopny komunikace mezi sebou proto využijí TEN den, kdy lidstvo osleplo a začnou řádit. Bill Mason je hlavní postava tohoto příběhu a v době příletu komet byl v nemocnici, kde se zotavoval z operace očí, takže na něj zelená záře neměla žádný vliv. Patří tudíž k hrstce lidí co stále ještě vidí. Při útěku z nemocnice zakopává o mrtvoly, lidi před ním páchají sebevraždy a navzájem se zabíjejí. Spolu s Josselou se vydává na dlouhou a strasti plnou pouť, kde se bojí o holí život, zápasí s nemocemi, s ostatními přeživšími, s lidskou debilitou a moci chtivostí a hlavně s přírodou. Příroda je mocná čarodějka a v tomto příběhu dá plně najevo svou moc.

Zbožňuji sci-fi, jsem jejich velký fanda. Proto jsem začala číst staré klasické sci-fi. Což Den Trifidů bez pochyby je. Počítala jsem s tím, že forma češtiny bude archaická, půl dne budu přemýšlet nad jednou větou anebo se unudím u dlouhých monologů plných bezduchého plkání. Když to vezmu kolem a kolem, zmýlila jsem se. Forma češtiny je mírně těžkopádná se spoustou dobových znaků, jako je vztah chlapů k ženám, sex až po svatbě a bůh je prostě king. V podstatě měli jiné morální hodnoty než máme my dnes, ale jedna postava mě překvapila svým názorem na to, že ženy by neměli jen sedět v kuchyni a starat se o děti, ale měli by se naučit víc porozumět technice a strojům. Vzhledem k tomu, že jsem vystudovala technickou školu, značně mi to zaimponovalo. Den Trifidů je víc post apokalyptický thriller než-li sci-fi, ve kterém lidi bojují o život, zásoby, nefunguje jim elektřina, lidi začínají zneužívat situace a prohlašovat se za nadřazené, nemají jistotu zítřka, svět začíná páchnout hnijícími torzy těl, začínají propukat nemoci a k tomu se potýkají s masožravými slunečnicemi.

Kniha je v podstatě o lidství a charakteru člověka, Nastiňuje jak se chovají v krizových situacích, jak řeší problémy a bojuje proti přírodě a začínají od znova a jak se hlavně chová jistá skupinka "aktivních" lidí, kteří mají tendenci všem vládnout a všechno si přivlastňovat. Vadil fakt, že v knize nebylo pořádně vysvětleno, proč jsou všichni slepí a co to způsobilo. Autor si dost často pohrával s myšlenkou, že roj meteoritů nebyla náhoda ale spíš nehoda. I přes to se mi kniha líbila, na to že jí je víc jak 60 let, se četla vskutku svižně, jediné co mě štve je otevřený konec. Kniha má sice pokračování ale od jiného autora a já si nejsem jistá jestli to chci číst. Knihu doporučuji všem kdo mají chuť si přečíst "klasičtější" sci-fi literaturu, kde je hlavní prvkem člověk a jeho boj s přírodou o přežití. Pokud ale máte rádi sci-fi víc technického ražení, tak běžte do knihkupectví a knihu jen osahejte, obálku to má nádhernou, bohužel příběh by se Vám nemusel zamlouvat.

hodnocení: 80%
Pokud máte nápad na nějakou sci-fi, pište do komentářů :3

Děkuji internetovému knihkupectví MEGAKNIHY.cz za poskytnutí recenzního výtisku, knihu si můžete zakoupit zde.

Stopařův průvodce galaxií - Douglas Adams

Autor: Douglas Adams
překladatel: Jana Hollanová
nakladatelství: Argo
žánr: sci-fi, humor
počet stran: 146

Anotace: Hlavní hrdina příběhu, docela obyčejný, ale sympatický pozemšťan jménem Arthur Dent, má to štěstí, že s pomocí svého přítele Forda Prefecta, údajně nezaměstnaného herce, z nehož se vyklube mimozemšťan, stopne kosmickou loď, a tak se mu podaří uniknout z

místa katastrofy.

Arthur Dent si žije relativně poklidným životem, pokud nepočítáme to, že mu chtějí zbourat dům, až do chvíle když se jim na hlavami zjeví stovky vesmírných lodí, velké jako paneláky. Vogonská stavební flotila. Jejich úkol je prostý, postavit galaktickou dálnici a zničit vše co jim stojí v cestě. Tím je bohužel i Země. Jediný kdo ví o tom že Země bude zničena je Arthurův kamarád Ford Prefekt. Shodou okolností nepochází ze Země. Je to mimozemšťan pocházející  z malé planetky kdesi poblíž Betelgeuze. Ford pomůže Arthurovi utéct z planety ještě před jejím zničením. Arthurovi nezbývá nic jiného, než se smířit s tím že už nemá domov, ufouni existují, prezidentem galaxie je dvouhlavý chlápek jménem Zafod Bíblbox a bůh ví proč si má s sebou pořád nosit ručník. Je tedy nucen strávit zbytek svých dní na ukradené lodi "Srdce ze zlata", ukradené samotným prezidentem galaxii, s Fordem, Trícií, kterou zná z večírku a maniodepresivním robotem Marvinem.

Kniha je to velice osobitá. Jsou do ní vkládání úryvky ze Stopařova průvodce galaxií, které doplňují celé dílo a přidává mu tak na komičnosti a tak nějak dává příběhu hlavu a patu, je to vlastně taková galaktická encyklopedie. Aby jste tomu rozuměli, Stopařův průvodce je v našem světě kniha s příběhem, v příběhu je to ale vesmírná encyklopedie všeho, prostě galaktická wikipedia.

Nemůžu říct, že se mi kniha nelíbila, ale nebyl to můj šálek kakaa. Je to dost osobitá knížka. Patří k těm typům knížek, které buďto pochopíte, anebo ne. Chápou ji lidé, když máte stále duši rozjíveného dítěte a mysl stále nezkaženou. Nepochopí ji ti, kdo jsou duševně příliš staří a zkažení a ti co jsi zvykli na stereotyp dospělého člověka a nedokáží se už naladit na svou "fantasktní" mysl, která nám dovoluje představovat si různé věci a být součástí cizích kultur a cestovat po vesmíru i když právě sedíte v křesle a čtete si.

☺☺☺☺

Karlík a továrna na čokoládu - Roald Dahl

Autor: Roald Dahl
nakladatelství: Academia
překladatel: Jaroslav Kořán
žánr: dobrodružné, pohádka, pro děti a mládež
počet stran: 130

Anotace:  Karlík žije ve městě, kde stojí slavná Wonkova továrna na čokoládu. Chlapec si však čokolády moc neužije, protože jeho rodina je velice chudá. Jednoho dne se na něj ale usměje štěstí a on má možnost, spolu s dalšími čtyřmi dětmi a jejich doprovodem a svým dědečkem, navštívit proslulou továrnu na sladkosti. Sám pan Willy Wonka je provede mnoha zajímavými sály, v nichž se vyrábí ty nejúžasnější, nejsladší, nejoriginálnější dobroty.

Karlík pochází z chudé rodiny. Žije se svými rodiči a prarodiči v malém rozpadlém domečku na konci města. Karlík má moc rád sladkosti ale nemůže si je dopřávat, ovšem až na jeden den. Jednou za rok, na své narozeniny, dostane tabulku čokolády. Karlík, spolu s pár dalšími dětmi, dostane příležitost navštívit továrnu na čokoládu pana Willyho Wonky. Do továrny se dá dostat pouze se zlatými kupóny, které byli schovány pod obaly čokolád v různých koutech světa. Na konci prohlídky všechny návštěvníky pak čeká odměna v podobě náklaďáku plného sladkostí. Jen a pouze jednoho však čeká speciální odměna.

  Willy Wonka je podivín, geniální vynálezce, který své věděcké schopnosti využívání při tvorbě sladkostí pro dospělé i nedospělé. Ukáže jim, jak se mísí čokoláda vodopádem, předvede jim žvýkačkový automat, televizní čokoládu i cvičené veverky, které louskají ořechy tak, jak to nikdo jiný neumí. V továrně se ale děje něco zvláštního. Stroje obsluhují podivní malí mužíčkové, kteří si říkají Umpa-lumpové, dovezeni přímo z Afrického pralesa. A děti, které se zúčastnili prohlídky, tak nějak mizejí a nemají tak možnost dostat se k oné záhadné odměně. 

Asi jako všichni jsem nejdřív viděla film, ani jsem nevěděla že nějaká kniha existuje. Willy Wonka je správně ulítlej chlap, který Vás dokáže pobavit v každé situaci. Bohužel kniha není stejná jako film, liší v mnoha podstatných věcech. Film je mnohem vtipnější než jeho knižní verze, ale i kniha má něco do sebe, neuškodilo by kdyby byla delší. Dle mého názoru je kniha vhodná pro každého kdo má v srdci dětskost ať už je to mladý človíček anebo už dospělý človíček. :)

☺☺☺

  

Rosemary má děťátko - Ira Levin

Autor: Ira Levin
překladatel: Alena Jindrová - Špilarová
série: Rosemary
nakladatelství: Academia (Filmová edice)
počet stran: 210
zfilmováno: 1968
Anotace: Slavný román balancující na pomezí psychologického příběhu a hororu. Odehrává se koncem šedesátých let dvacátého století v New Yorku. Novomanželé Rosemary a Guy se nastěhují do velkého bytu v Bramfordu - starém velkém domě s temnou pověstí. Guy je začínající herec a Rosemary se svědomitě připravuje na roli matky, i když dítě zatím nečeká. Zakrátko se mladý pár seznámí s trochu vlezlými sousedy - manžely Castevetovými a přes lehký odpor Rosemary se Guy spřátelí s Romanem Castevetem. Zakrátko Rosemary za podivných okolností otěhotní a Guy dostává velkou hereckou šanci, když jeho konkurent náhle oslepne. Castevetovi se mezitím stále více vtírají do přízně mladého páru a nepokrytě Rosematy organizují život. Postupem času začne mít nastávající maminka z řady náznaků a podivných náhod podezření, že jejich sousedé praktikují čarodějnictví a chtějí její dítě pro své temné obřady.
    Dům do kterého se nově přistěhují má temnou minulost, je opředen smrtí, čarodějnickými rituály a vraždami. V domě bývali lidé, kteří praktikovali černou magii. Jeden ale z nich byl nejhorší, jmenoval se Steven Marcato, který se proslul hlavně tím, že vyvolal samotného ďábla.
   Po té, co Rosemary otěhotní se kolem ní dějí divné věci. Její muž Guy dostane nečekaně vysněnou roli, protože jeho předchůdce oslepne. Guy se chová podivně, jako kdyby se ani z děťátka netěšil. Rosemaryn  nejlepší přítel náhle umírá a odkáže jí knihu o čarodějnictví, ve které postupně rozplítá záhadu Castevetových a toho, co je její děťátko vlastně zač.

Kniha se mi nelíbila, obzvlášť konec mě pěkně naštval. Nejdřív ztropí velký povyk kvůli tomu, co je její dítě zač a pak si ho chce nechat a vychovávat sama. Kniha je napsána dosti nezáživným stylem. Chybí tomu akce a napětí.

☺☺☺

Enderova hra - Orson Scott Card

Autor: Orson Scott Card
nakladatelství: Laser
série: Enderova sága
překladatel: František Nešpor
žánr: sci-fi a fantasy
zfilmováno: 2013
Anotace: Lidstvo jen se štěstím odvrátilo zničující útok mimozemské civilizace úlového typu. A protože nejlepší obranou je útok, rozhodlo se pro protiúder. Zatímco se po dlouhou dobu vysílané vesmírné lodě blíží k území nepřítele, program pro výchovu mladých velitelů se snaží nalézt toho pravého vůdce, jenž by zneškodnil mimozemskou hrozbu jednou provždy. Zdá se, že tím pravým je Andrew "Ender" Wiggin, geniální chlapec, jenž se v útlém věku stane hlavní nadějí na vítězství. Ovšem nároky na něj kladené jsou enormní, pokud zvítězí, stane se pachatelem xenocidy - absolutního vyhlazení mimozemské inteligentní rasy, a pokud prohraje, pak bude lidstvo vydáno na milost agresivnímu nepříteli. Žádný dospívající chlapec dosud nikdy nečelil tak vážné výzvě...

   Ender Wiggin je třetí dítě, za což je odsuzován, nikdy se neměl narodit. Má sestru laskavou a milující sestru Valentinu a násilnického bratra Petra, který se vyžívá v šikanování a týrání zvířat. Všechny tři děti jsou geniální. Po válce s termiťáky žije Země ve strachu. Podařilo se jim jen tak tak odvrátit invazi. Mají strach z toho, že by se minulost mohla opakovat. Proto se snaží už z malých dětí vycvičit vojevůdce. Enderovým sourozencům byl implantován monitor, který je sleduje na každém kroku a který zkoumá jejich myšlení. Pokud by se ukázalo, že jsou jejich mysl je dost silná na to, aby se stali veliteli vesmírné flotily, byli by přesunuty do výcvikového střediska. Bohužel Petr a Valentina se  na tuto pozici nehodí. Peter je moc agresivní a Valentina až moc laskavá. Jediný kdo do této škatulky zapadá je Ender. V pouhých šesti letech je raketoplánem vyslán, spolu s dalšími budoucími veliteli, na vesmírnou stanici, která slouží k vojenskému výcviku. Ender se musí na škole vypořádat s šikanou, samotou, nelehkými úkoly, depresemi a smrtí.

  Tyto geniální "děti" jsou brány jako dospělí lidé, kteří procházejí těžkým výcvikem, každý den trénují, učí se strategii termiťáků, trigonometrii a různé další obory, které by zvládl sotva dospělý člověk. Na Endera je vyvíjen velký nátlak, protože v něj armáda věří, jedině on dokáže zachránit zemi a zničit nepřátele.

Knihu jsem si pořídila na základě filmu. Film mě uchvátil. Kniha má z počátku pomalý rozjedz, nebavil mě. Postupem se děj rozvíjel a začínal nabírat nečekaný spád. Kniha se podle mě nehodí pro dětí. Je to kniha o dětech ale ne pro děti. Je to těžké čtení. Spousta popisů psychických stavů Endera by nebyl pro malé děcka asi to pravé. Navíc se tam objevuje šikana a umírají tam děti. Nemůžu napsat že se mi kniha nelíbila, rozhodně si přečtu další díly o Enderovi, ale na můj vkus to bylo moc psychologické a nereálné, když se malý šestiletý kluk musí potýkat s věcmi, se kterými se v knize potýká. Jelikož jsem věděla jak kniha skončila díky filmu, tak mě konec nepřekvapil, ale kdybych nevěděla jak kniha skončí, čuměla bych s pusou dokořán. Konec je fakt haluz!

☺☺☺

Parfém: příběh vraha - Patrick Süskind

Autor: Patrick Süskind
nakladatelství: Academia
žánr: román, krimi, thriller
překladatel: Jitka a Rudolf Tomanovi
zfilmováno: v roce 2006
Anotace: Sugestivním způsobem líčí autor podivný životní příběh od narození deformovaného člověka, který svět kolem sebe vnímá pouze přes vůně a pachy. Čichové vjemy jsou jeho jedinou vášní, zkoumá jejich účinky a záhy v sobě objeví schopnost tyto vjemy zachytit, analyzovat a vyrábět. Brzo se stane slavným výrobcem parfémů a přes své zjevné fyzické nedostatky je na nejlepší cestě stát se bohatým a váženým občanem. Jeho posedlost po vytvoření dokonalé substance ho však zcela pohltí, přivede ho k neobvyklým metodám, přičemž se při získávání jednotlivých složek neleká ani vražd, a stane se mu osudnou ve chvíli, kdy dosáhne úspěchu.

Příběh je zasazen do doby Paříže 17. století. Je to století smradu. Smrad je všudypřítomný. Smrad je takový, že i sama královna páchne jak stará koza. Do této doby se narodí mladý Grenouille, který má velice vyvinutý čich ale sám nevydává žádný pach. Což je pro něho výhodné, může se nepozorován (nebo spíš nepočuchán) plížit Paříží aniž by byl spatřen nebo snad zmerčen čichovým radarem. Grenouille je posedlý pachem. Uskladňuje je ve velké síni své mysli, kde se k nim později vrací a nechá se jimi opájet. Nejomamnějším pachem ale pro něj je pach mladé lásky. Mladá láska v podobě mladé panenské dívky v rozpuku, kdy si ještě muž z ní neutrhl to nejcennější. Aby získal tento slastný pach je schopen i vraždy. Aby uchoval vůni mladých děvčátek, musí se vyučit ve věcech parfumérských a naučit se jak zakonzervovat a zachytit vůni.

  V knize je minimum přímé řeči, což může pro někoho být nudné a nezajímavé. Žádná velká akce se tam neděje. Kniha je rozdělena na 4. části. První dvě jsou popsány věci okolo výroby parfému a jak získat vůni, jak ji vyrobit a jak ji zachovat. V dalších dvou ale nastává zvrat, kde popisy začínají býti více podrobné, je tam použito mnoho odborných výrazů a archaismu (přechodníky a podobné ptákoviny). To mě dosti zmátlo, najednou věci které Grenouille neuměl pojmenovat dostávají odborné názvy a to bylo pro mě těžké. Nerozumím parfumérské hatmatilce takže jsem měla ke konci menší potíže. Kniha se mi vcelku líbila na to jakým stylem je napsaná. Příběh je zajímavý, unikátní. Nedoporučuji knihu těm, kteří si chtějí přečíst něco lehkého a oddechového. Doporučuji ale knihu těm, kteří se chtějí zamyslet nad tím, kam daleko jsou schopni zajít aby získali to co chtějí. A co udělají až dostanou to co chtějí.

☺☺☺☺

Kniha města Ember I - Jeanne DuPrauová

Autor: Jeanne DuPrauová
série: Ember
nakladatelství: ARGO
rok vydání v ČR: 2009
vazba: hardback
žánr: sci-fi, fantasy, pro mládež
Anotace:  Pochmurné město Ember, ztracené uprostřed Neznámých území a obklopené neproniknutelnou tmou, čelí postupnému rozpadu. Jeho obrovské podzemní skladiště se zásobami potravin a předmětů denní potřeby se pomalu vyprazdňuje, a tak obyvatelé strádají. Největší hrozbou pro Embeřany, nad nimiž se klene temná obloha a jimž jediné světlo poskytují reflektory a žárovky napojené na dosluhující generátor, jsou stále častější výpadky elektrického proudu. Bojí se, že je tma co nevidět pohltí nadobro.Dvanáctiletá Lina Mayfleetová a její stejně starý spolužák Doon Harrow mezitím netrpělivě očekávají svůj velký okamžik: Den rozřazení, kdy si ze starostova sáčku vylosují první zaměstnání. Svobodomyslná Lina touží po práci, která by jí poskytla volnost, zatímco hloubavý Doon chce proniknout na místo, kde by mohl přispět k záchraně skomírajícího Emberu. Protože nepřízeň osudu může napravit jedině výměna vylosovaných papírků, bývalí kamarádi, které kdysi rozdělila malicherná hádka, se znovu sblíží. Když pak Lina objeví doma v komoře útržky dávného dokumentu, s Doonovou pomocí se ho pokusí vyluštit. Je to opravdu vzkaz od zakladatelů města, bájných Stavitelů, kteří v něm popisují cestu z temnoty? Pokud ano, co přesně v něm stálo předtím, než ho dostala do rukou – a hlavně do pusy – Linina sestřička Poppy? A proč se nikdo z dospělých, komu se chlapec a dívka se svým objevem svěří, nemíní těmito dohady zabývat?
Lina s Doonem se nakonec pustí do hledání na vlastní pěst, ale výsledek jejich úsilí jim místo vděku spoluobčanů přinese jen vyhlídku na uvěznění v městské Cele. Zdá se, že jediným možným řešením je útěk… jenže co bude potom?

VAROVÁNÍ!! Odtud až dolů pokračuje nesmyslný slohový útvar, popisuji v něm věci co by byli fajn a jak bych já udělala všechno nejlíp a jak bych všechno pozměnila
     Knihu jsem si koupila protože mě zaujal film. Nečekala jsem žádné úžasné sci-fi, které by v mé duši zanechalo hlubokou stopu. Na to že je to kniha pro malé děti teda klobouk dolů. Nebylo to takové to čtení od kterého bych se nemohla odtrhnout ale bylo to super. Líbilo se mi to. Ten nápad s podzemním městem a lidmi co nevědí co svíčka nebo zápalka a neví co je to Slunce, Měsíc, obloha, tráva, byl jedinečný. Upřímně bych se tam ráda i odstěhovala. Město plné blbých pravidel, blbých prací, blbého generátoru a super žárovek, to by bylo něco pro mě. Ale žrát celý život žrádlo z konzervy by se mi nechtělo -_-. Škoda že jim tam chyběla zvířata. Podle mě byla zásadní chyba najivita Stavitelů. Snažili se lidi chránit před něčím (ať už to byli války, přírodní katastrofy, debilita lidi či čo, ostatně tam moc není popsáno co se tam dělo že museli vymyslet Ember), dejme tomu že před lidmi samotnými. Pokud tam zuřila válka a zbytek chytrých lidí se snažili zachránit lidstvo tím že je schovali před okolním světem a nechali je žít v nevědomosti, tak to byla pěkná kravina. Lidská debilita se projeví tak jako tak, ikdyby všichni vyrůstali v klášteře tak se tam zákonitě musí objevit člověk, komu stoupne moc do hlavy a začne magořit (=====>STAROSTA<=====). Měla jsem chuť křičet na Lin a Doona ať to proboha všem nevytrubují a ať prostě jdou samy.  Ale což nejsem Tom Raddle zavřený v knížce. Knížku hodnotím velice kladně, moc se mi líbila, nebyla nudná, dobře se četla.

☺☺☺☺

Kniha vs Film

   Jediný co má film a kniha společného jsou lidi, město pod zemí a žárovky. Upřímně jsem si knihu pořídila pro to, abych se dozvěděla něco víc o tom jak objeví cestu na povrch. Ta filmová verze byla lepší. Film byl natočen v roce 2009. Do hlavních rolí byli obsazeny Harry Treadaway, Saoirse Ronan a Bill Murray. Jak už jsem psala, film se hodně liší. Hodně scén tam bylo přidáno, některé hlavní předměty (skleněné klíče) byli do filmu přidány. Všechno se jakš takš podobá knize (když přimhouříte obě oči), až do chvíle kdy přijde na řadu odchod. Od této části jsou scény naprosto smyšlené. Ale musím říct, že udělali dobře. Nejlepší scény z celého filmu pro mě je, když Lin s Doonem přijde na hlavní pracoviště potrubářů a konečně zjistí jak odtamtud ven. Sry blbě se to píše když nemám dělat spoilery, ikdyž je většinu času dělám, ale někdy se fakt snažíííím. A ocenila bych další pokračování.